Everything is possible - Články

Poslední rozloučení...

Fri, 07 Oct 2011 23:20:26 +0200

Čauky!

Před chvílí jsem se vrátila ze Španělska a nestačím se divit... tolik komentářů abych nekončila? Tak o tom se mi vždy tak maximálně zdálo. A věřte mi, tak strašně ráda bych zůstala, mám vás opravdu neuvěřitelně ráda, ale víte jaké to je, když vás lidi, které jste nikdy předtím nepotkali a třeba byste se s nimi chtěli seznámit hned berou jako pitomou Pinky s vymatlaným mozkem a růžovým blogískem jen proto, že se na vaší škole provalil váš blog a videa a děti jsou prostě krutá stvroření a ráda si do někoho rejpou? Vždycky jsem se snažila být silná, ale už to prostě nedávám. Nechápu, co si tím někteří chtějí dokazovat, ale zlí lidé jsou prostě silní a já se dám radši na útěk...

Rozlučkové video nenatočím jednoduše proto, že jestli si z něčeho dělají větší srandu než z mého blogu, tak jsou to má videa, takže mažu svůj YTB kanál. Blog nechám žít, protože by mi bylo líto článků.

Zítra nebo tak nějak (podle toho, kolik teď budu mít práce) si založím blogspot a těm, kteří ho chtěli ho pošlu, doufám, že si najdu nějaké stálé návštěvníky i tam a že mi alespoň z poloviny vynahradí vás, mí milí zlatí :).

A k tomu předchozímu článku, chtěla jsem to napsat prostě co nejrychleji, bez háčků to bylo, protože jsem byla na španělském počítači a krátké protože mi měl každou chvíli vypršet čas, který jsem si zaplatila.

Tenhle článek jsem měla už nějakou dobu v rozepsaných a postupně se rozrůstal spolu s negativními komentáři. Nechci odcházet s tím, že jsem na vás hnusná, tohle by si ale podle mě měli přečíst ti urejpaní lidé, kteří mají strašnou potřebu se do blogerek navážet:

Většinou se snažím být na všechny milá, ale když mě někdo urazí, tak to jde hold stranou. Beru konstruktivní kritiku, která má nějaký smysl a plyne z ní pro mě ponaučení, takže je k něčemu, ale když se dozvím, že jsem hrozná a asi s tím už nic nenadělám, tak je mi z toho fakt špatně. Obzvlášť mě dojímá, když mě někdo soudí podle jednoho videa, které ani třeba neviděl celé, jako když mě někdo obviní, že si hraju na zbohatlickou paničku, protože to oblečení prostě nemůže být všechno moje, i když na začátku videa říkám, že má je jen půlka a podobně... Vaše nejčastější urážky by se ale daly rozčlenit do několika hlavních skupin a já si prostě nemohla pomoct a trošku jsem to rozpitvala.

Jedna z hlavních urážek je můj vzhled. To jste oppravdu tak povrchní? Nebo máte nepřekonatelnou touhu ujistit mě, že nejsem tak úžasná, jak o sobě v každém článku píšu? No jo, chápu, že bych nemusela všude psát "Jsem tak krásná! Jsem tak chytrá! Jsem tak úžasná! Jsem tak dokonalááááá!!!" Lidi vzpamatujte se! Největší ironií je, že většina z těch, co tyto komentáře píší se v běžném životě považují za naprosto nepovrchní. Ha! :D K vzhledu se taky trošku vztahuje můj styl oblékání. Je jasné, že se každému líbí něco jiného, ale nepište mi jaký mám mít styl, protože to, co nosím se ke mě přece vůbec nehodí a mě samotné se to vlastně taky nelíbí a nosím to jen abych zapadla. Koukněte se na lidi z mého okolí a zjistíte, že to je taky kec. Jasně, nevadí mi třeba " Claire, podle mě se k sobě šedá s béžovou moc nehodí" nebo něco na ten způsob, ale "Ten outfit je hroznej" už mě zvedá ze židle.

Dost často urážíte moji inteligenci, což mě fakt dostává, vezmeme-li v úvahu fakt, že mám IQ 138, jako jediná ze třídy jsem měla samé jedničky na vysvědčení, byla jsem druhá v češtinářské olympiádě, na začátku prázdnin jsem jela na stypendijní pobyt do Španělska... Nechci se chlubit nebo tak, ale už mi laskavě přestaňte psát, že jsem tupá pí*a s malou slovní zásobou, což je taky dost vtipné, vzhledem k tomu, že ze slohu mívám nejlepší známky ze třídy. Chápu, že ve videích dost často opakuji některá slova, ale to může soudit jen člověk, který podobná videa točí a ten, kdo o tom nemá ani páru, tak ať zavře klapačku a uvědomí si, že mluvit do kamery, ještě k tomu, když jsme začátečník, je hold úplně jiné než povídat si s kámoši.

Další věc, na kterou neustále narážíte je má finanční situace. Mám hodně dárků k narozeninám, takže jsem automaticky rozmazlenej fracek? Když mi někdo píše, že se jen chlubím, že jsem dostala tolik dárků a že si mám uvědomit, že někteří dostanou jen jeden, tak ok, je mi vás líto, ale kolikrát mi tohle někdo řekne a tím jediným chudáčkem dárečkem myslí mobil nebo zlatý řetízek? Fakt sorry, ale všechny ty moje dárky stály dohromady stejně jako právě třeba průměrný mobil. Mimoto se koukněte kolik lidí mě prosilo, abych ukázala, co jsem k narozeninám dostala, takže to vážně nebylo, že bych si řekla: ,,Ha! Natočím video se všema dárkama aby mi všichni záviděli a je mi fuk, jestli to chtějí vědět! Muahahahahaha!" Ale úplně nejvíc mě dostává, když slyším někoho třeba i v reálu říkat věty typu: ,,Vy se máte, že furt jezdíte na různé dovolené. Kde na to furt berete peníze?", hlavně, že ta rodina ale kupuje prakticky obrok novou televizi, všem dětičkám mobily, MP3 nebo MP4... ale oni prostě chudáci nemají peníze na dovolenou.

Nemohli jste si nechat ujít ani napadení mého životního stylu. Co je vám po tom, jestli si užívám života a jak. Tak mi třeba vyhovuje trávit večer s knížkou a to že vám ne, je vaše věc, já do vás taky nerejpu.

Pro ty, kteří nemají tu potřebu si takhle zvyšovat sebevědomí mám už poněkud kratší vzkaz, ale neméně důležitý:

Jste prostě úžasní. Dovedete člověka povzbudit a jste opravdu milí, to se v dnešním světě cení. Neměňtě se a jestli, tak se jen vyvíjejte k lepšímu, jinak by vás totiž byla škoda :).

Mějte se krásně, bude se mi po vás strašně stýskat!

PS: Tahle délka rozlučkového článku už je ok? ;D :)

Kaslu na to

Thu, 29 Sep 2011 19:37:21 +0200

Ahoj

Pisu ze Spanelska, takze bez hacku a carek. V posledni dobe jsem si diky par vecem uvedomila, ze to nema cenu a blogovani pro me prinasi spis nevyhody, takze koncim. Proste koncim. Jakmile se vratim, tak si udelam blogspot a zrusim youtubechanel. Kdo chcete, tak mi napiste a ja vam pak dam adresu. Nechce se mi zacina od znova a ztratit ctenare, ale nevidim jinou moznost. Mejte se...

Magooor

Fri, 23 Sep 2011 16:24:35 +0200

Čauky!

Tak zítra brzo ráno vyrážím do Španělska a vracím se za dva týdny :).

O bože, lidi! Dřív jsem jednu určitou skupinu lidí nechápala. Teď je chápu a to až moc dobře... A nejsem si jistá, jestli se mi to líbí, nebo ne :D, ale prostě jsem teď úplně vadná :D. Mimochodem taky to občas děláte, že třeba napíšete někomu zprávu a hned, jakmile to odešlete, ten mobil odhodíte, protože se skoro jakoby leknete, že jste byli vůbec schopni něco takového napsat?

Jejdaaa... To bude dobrý, jen se musím přestat divit sama sobě :D. Mimochodem včera jsme se fotili na třídní fotku a dneska vlastně taky, důvod je na delší povídání, každopádně jsem ale zvědavá, jak to dopadne :D.

Dnešek byl naprosto perfektní. Skoro jsme se neučili a když už, tak jsem byla hlavou úplně jide, poslední hodinu jsme ale psali písemku ze španělského dějpisu a řeknu vám, v té chvíli jsem si začala vážit písemek v češtině :D. Ale nakonec to snad nedpadlo tak hrzně :)

No to by bylo asi vše, mějte se tu beze mě dobře a ztím paá! :)

Fotky ze Španělska

Wed, 21 Sep 2011 17:46:16 +0200

Áhoj!

Nejsem schopna konstruktivně myslet, takže se vůbec necítím na psaní jakéhokoli článku. Naštěstí mi ale holky konečně donesly zbytek fotek ze Šanělska, tekže se neukoušete nudou, páč vám sem dám alespoň ty :).

Je jich samozřejmě víc, ale všechny vám sem opravdu dávat nebudu :D ;).

My a naše Sorijské tašky :D

U kaňonu :)

V parku, na který asi nikdy nezapomenu ;) :D

Jo, nehledejte v tom časovou posloupnost, tahle je totiž z letiště :D

Que majos somos!

A opět ty sexy papírové tašky :D

Obří šutr v Laguně negře :D

Moje maličkost ;)

Dvě Češky a dva Bulhaři :)

Marmeládoví avataři :D

Když chudák Anča nesměla mluvit :D

Na večeři! :)

My jsme prostě chtěly fotku s chlápkem, co má krutý háro! :D

A na závěr pár dědoušků, kteří se nám prostě strašně líbili :D

Mějte se krásně a zatím paá! :)

Videoodpověď 8

Mon, 19 Sep 2011 19:06:31 +0200

Čau bobani!

Konečně jste se dočkali! Ano, ano, Pinky Claire se konečně uvolila natočit videoodpověď a tentokrát ji dokonce ani omylem nesmazala! :D

A uznávám, že někdy trošku melu, neustále se opakuju, přeříkávám... Ale mluvení do kamery je rostě jiné než když si povídáte s kámoši ;).

Takže bez dalších kydů, tady je:

Mějte se krásně a zatím paá :)

RedWay

Sun, 18 Sep 2011 12:24:18 +0200

Čauky!

Napadlo mě, že když už tady píšu o oblíbených knížkách, tak proč nenapsat i o oblíbeném časopise? Samozřejmě, že si občas ráda prolistuju ELLE, Epochu nebo něco podobného, ale časopis, který mě nejvíc uchvátil je prostě RedWay.

Rozhodně to není takový ten dívčí časopis. Právě naopak, popkultuře a podobným věcem se dost často spíše vysmívá a abych byla upřímná, jsou i chvíle, kdy s tímto časopisem úplně nesouhlasím. I to je ale dobře, protože mě nutí myslet a vytvářet si názor. Vlastně na to je ten časopis také zaměřený- na vzdělávání, vytváření vlastního názoru a vyčleňování se z masového chování, tedy k určité originalitě. Koho vyděsilo slovo "vzdělávání", můžu vás hned usadit. Články v Rw nejsou jako nějaké nudné výklady ve škole, ale jsou napsány originálně, vtipně a opravdu poutavě, takže i když něco začnete číst jen z nudy, stejně vás to asi nakonec chytne :D. A ještě se chci dostat k té originalitě, právě díky RW jsem se totiž poprvé dostala ke slovíčku DIY, za což jsem opravdu ráda a najdete tam spoustu návodů na opravdu originální věci, takže už proto stojí za to se tam kouknout. Jinak DIY se nachází spíš ve starších číslech nebo se některé dají najít i na stránkách v podobě videí.

RedWay mívají v některých školách předplacený (na základce jsme mívali), ale většina asi bohužel ne a pak přichází na řadu internet, kde jej najdete online, stránky jsou WWW.REDWAYMAG.CZ.

Znáte tento časopis?

Zaujak vás nebo to není váš šálek čaje?

Mějte se pěkně a zatím paá! :)

Takže ještě jendou a doufám, že už dost viditelně:

TEN ČASOPIS BUĎ MÁTE VE ŠKOLE NEBO SI HO PŘEČTETE NA WEBU. VE STÁNCÍCH HO PROSTĚ NEPRODÁVAJÍ

Novinky ze světa jednoho nepodstatného děcka

Fri, 16 Sep 2011 21:17:40 +0200

Čau!

Mohl by laskavě někdo vysvětlit mému mozku, že rok není chvilka a výmluva "za chvíli budu mýt nový pokojík, takže nač si uklízet ten momentální, tu chvíli v tom chaosu přece vydržím..." tedy v tomto případě neplatí? Zaboha se nemůžu dokopat k jeho úklidu a hlavou mi běží právě takovéto myšlenky :D.

Jinak dneska jsem byla s Ráďou na stohu. Opravdu to miluju :D. Ležely jsme tam asi dvě hodiny a probíraly všechno možný. je fajn vědět, že v určitých věcech je na tom někdo stejně jako já (mimochodem, tohle si můžete vztáhnout i ke komentářům k minulému článku ;)). Pak jsme ještě dělaly všelijaký blbiny a když jsme si všimly, že už zapadá slunce a každou chvíli bude tma, tak jsme se rozhodly, že zkusíme seskočit dolů (ale né úplně dolů, jen asi tak do půlky :D). Křičela jsem, totálně se do toho zabořila, slámu měla i na místech, kde by opravdu býti neměla, ale bylo to tak super, že jsme to ještě několikrát zopakovaly :D.

T. si ani nevšimla, že jsem na ni naštvaná a mé chování zhodnotila slovy: ,,No ty seš ale milá..." Dnes jsem taky dostala trojku ze skoku z místa, což vysoce převýšilo mé nároky na pěknou pětku. Taky mě překvapuje jak až zlá dokážu být, ale upřímně se mi to zamlouvá... Že by se ze mě stala mrška? :D

Tres majos y chulapos! :D

Mějte se krásně a zatím paá!

Ps: Pokusím se pro vás udělat i nějaký smysluplnější článek, ale nic neslibuju ;)

Na chvíli zastavit čas...

Thu, 15 Sep 2011 20:31:06 +0200

.... Oh bože, připadá mi, že si poslední dobu furt jen stěžuju (a hlavně to musí připadat vám), ale jde o to, že vážně nemám komu jinému to sdělit, než blogu. Nedávno jsem zjistila, že si kámošky ani nevšimnou, že brečím, což je dost divný, vzhledem k tomu, že se furt usmívám jak sluníčko a pak najednou ne... a, no, trošku mě to znepokojuje, poslední dobou si připadám, jako kdybych neměla fakt nikoho, možná tak mámu, ale ta má svých starostí dost, takže zatěžovat ji ještě mýma by nebylo zrovna vhodné. No co, už jsem byla hodněkrát jen já sama se sebou, tak to tak bude zase, nevím jak dlouho, ale vždycky jsem byla vcelku individualista, tak bych to snad měla vydržet... Jenže o to víc mě asi štve, že já se užírám sama v sobě a ostatní ode mě ještě chtějí poradit, pomoct a bůh ví co ještě. Asi jsem strašněj sobec, ale já už prostě nemám sílu na to, abych pomáhala ještě někomu jinému než sobě a mámě, prostě ne. Mám tak zapráskaný časový harmonogram, škola, koníčky, žiji v chaosu (tím myslím, že v mém pokoji není prakticky nic na svém místě) a do toho ještě nějaký mezilidský vztahy? Notyvago, jsem jen obyčejnej podprůměrnej teenager, né superhrdina, do toho ještě za chvíli odjíždím do Španělska (což je sice super, ale...), takže mi na všechno zbývá ještě míň času.

No a k čemu jse se chtěla dostat vzhledem k vám je to, že, jak už jsem psala, nezvládám ani vlastní problémy, tak vás vážně prosím, přestaňte se mě neustále ptát na tu tunu neustále opakovaných otázek, na které už jsem odpověděla nejmíň milionkrát, ať už v komentářích, článcích, videích... Vážně, vážně, vážně už nemám sílu znova odpovídat na to, jak jsem se dostala ke své návštěvnosti. Stejně to nevím, nebo si snad myslíte, že jsem obcházela každého člověka ve městě a rozdávala letáčky s nápisem "Přijděte na www.klabeceda.blog.cz!"? Ne, ani jsem nepsala reklamy, neprosila nějakou blogerku o pomoc a zviditelnění (krom spřátelování, u kterého jsem stejně první půlrok nemohla přijít na to, co to je)... Prostě jsem psala články, fotila fotky a začala natáčet videa, co víc chcete říct? Stejně o návštěvnost teď přicházím a nedivím se, taky bych už na svůj blog tolik nechodila... Ale to o té návštěvnosti nebylo jediné, co se neustále opakuje, opravdu vás moc prosím, než mi napíšete nějakou otázku, tak se PROSÍM podívejte, jestli jsem odpověď na ni nenapsala už v článku nebo do komentářů. Já chápu, že si nečtete všechny komentáře, ale když už vás něco zajímá, tak by to nebylo odvěci. Taky vám chci vyvrátit ještě jednu myšlenku, která se vám rodí v hlavě prakticky pořád a pravdy je na ní asi tolik, jako vody na Sahaře. Ta myšlenka zní: ,,Jé, Pinky tu má článek na otázky do videoodpovědi, takže jich tam asi chce co nevíc, protože jí chudině nikdo žádné otázky nepíše, tak já se jí teda zeptám kolik má let, jestli má kluka a jak přišla k blogu, na to se jí určitě nikdo neptal..." Takže ještě jednou- není to pravda!

Omlouvám se, nejsem zlá, ale unavená

Vy se mějte fajn a zatím paá :)

Dárky pro rodiče

Wed, 14 Sep 2011 17:32:35 +0200

Čauky!

Roxy mě prosila, jestli bych neudělala článek na téma "dárky pro rodiče", tak jsem si řekla proč ne a tady jej máte. Snad se bude líbit a hodit :).

Upřímně vybírat dárky pro rodiče je daleko těžší než třeba dárky pro kamarádky, obzvlášť dárky pro tátu, ale něco se přece jen najde.

Pro mámu se hodí nějaká voňavá kosmetika, můžeš se mámy zeptat, kterou vůni má nejraději, pokud to nevíš a poté koupit nějakou extra voňavou pěnu, sůl do koupele, sprchový gel nebo třeba balzám na rty (na těch třeba má máma extrémě ujíždí :D). Určitě neuděláte chybu ani s nějakými doplňky, nejlepší je podle mě šála, která i zahřeje nebo třeba prstýnek, náramek... Je to na vás :). Další zaručenou jistotou jsou pěkné voňavé svíčky, kterých jsou na trhu spousty a prakticky vždy potěší.

Tátovi zase může udělat radost kravata, zápisník (táta tomu říká debilníček) nebo nějaká knížka, nejlépe asi detektivka nebo něco na ten způsob a pokud tvůj táta rád luští, kup mu knihu křížovek.

Pak jsou tu ještě dárky, které se hodí pro oba rodiče, jako například peněženka, hrnek, ten ale není zrovna originální a tak se snažte sehnat nějaký alespoň trošku výjmečný, buďto potiskem, tvarem, velikostí nebo něčím jiným. Rodičům se většinou zavděčíš i pěkným rámečkem se společnou fotkou. A pokud tví rodiče rádi chodí na různé akce jako jsou divadla, koncerty a kina, kup jim lístky ;).

Pro ty, co bloumají nad tím, co rodičům koupit a přitom se nezrujnovat, doporučuji se zaregistrovat na slevomat.cz, kde seženete slevy jak na hmotné dárky, tak třeba i na romantické večeře, lístky do divadla a podobně, což se podle mě hodí :). Jediný problém je v tom, že na stránce můžete platit jen bankovním převodem nebo kreditkou, ale i jestli ani jedno z toho nemáte, tak můžete zkusit někoho ukecat, že mu dáte ty peníze a on to zaplatí přes svůj účet ;).

Mějte se krásně a zatím paá! :)

Jediný rozdíl mezi mnou a šílencem je ten, že já nejsem šílenec. Salvador Dalí

Mon, 12 Sep 2011 18:41:21 +0200

Ahoj.

Včera jsme se vrátily z Prahy, ale bylo už pozdě a taky se vyvrbily nějaké další okolnosti, takže jsem už nenapsala. Těmi okolnostmi bylo, že nám před čtyřmi dny zmizela Micka. Vsadila bych se, že ji zabila ta odporná krvelačná bestie, co nám žije na půdě, ale nejde vyhnat. Jenže ještě těsně před tím zmizením stihla porodit pět koťat. My je nenašly, ale když jsme byli v Praze, volala babička s dědou a řekli nám, že našli pět koťat, dvě jim nejdou vytáhnout a ty tři, které jdou, odmítají jíst i pít, takže každou chvíli umřou. Když jsme se vrátili, šla se máma podívat, jestli nepůjdou vytáhnout ty dvě.A jedno se jí povedlo! Okamžitě jsme ho začaly krmit pomocí kapátka, všelijak zahřívat a prostě se o něj starat, díky čemuž jsem taky šla spát o dvě hodiny později a o hodinu dřív vstávala. Už to vypadalo, že opravdu přežije, ale když jsem po škole zavolala mamce, už bylo mrtvé. Takže jsme mu na zahradě vykopaly hrobeček a pohřbily ho. Těší nás alespoň představa, že umřelo důstojně.

Jinak v Praze bylo vcelku fajn, viděly jsme výstavu Dalího, který je podle mě jedním z nejlepších, nejoriginálnějších a prostě svých malířů. Na jeho obrazy se musíte dívat dlouho, několiktrát a jetě z různých úhlů a vzdáleností, aby jste si všimli všeho, co chtěl vyjádřit. Taky jsme šly do kina, aquaparku (ok, tak spíš saunového komplexu, který patří k němu) a samozřejmě jsme se i prošly po městě. Bydlely jsme prakticky v centru a výhled můžete vidět níže, jinak jsem bohužel vůbec nefotila.

Omlouvám se za případné chyby, nečetla jsem to po sobě, jen jsem to tu nechtěla nechat ležet ladem.

Mějte se pěkně a zatím paá

Happy Endy

Sat, 10 Sep 2011 15:15:00 +0200

Čauky!

K tomuto článku jsem se dostala díky LV, která psala, že nevěří na happy endy. Tak mě napadlo, kolik lidí asi přemýšlí takhle? Že nevěří na happy endy, mají pak vůbec něco ze života? Podle mě svým způsobem zažíváme happy endy pořád, i když náš život nekončí, zažíváme opravdu spoustu všelijakých příběhů, které mají konce a někdy sice šťastné nejsou, ale častokrát ano. Představte si takový film. jsou v něm dvě nejlepší kamarádky, pak se ale kvůli něčemu pohádají. Také jim vždy fandíte, aby se zase udobřily a vše dopadlo dobře? Kolikrát se vám stalo něco podobného, kolikrát jste se pohádaly s kámoškou a pak se zase udobřily a jestli ne, tak jste si určitě našly nějakou novou a jestli ne, tak příběh ještě nekončí a máte spoustu času si nějakou najít ;). Ale mohou to být i menší šťastné konce a i tomu nejnešťastnějšímu člověku se určitě někdy takový stal. I LadyVanilce, tak ať netvrdí, že na ně nevěří, vždyť třeba právě dosažení její návštěvnosti by mohl být happy endem nějakého filmu o blogerce, která se snaží na internetu prosadit. Chtěla jsem to napsat rychle, stručně, výstižně, jen tak, abyste třeba začali smýšlet trošku pozitivněji :).

Věříte na HAPPY ENDY nebo ne? :)

Mějte se krásně a mějte spoustu šťastných konců. Zatím paá :)

Modrohnědý podzimní outfit

Fri, 09 Sep 2011 17:02:57 +0200

Čauky!

Jak jsem psala, nedávno jsme byly s mámou v Olympii a já si tam koupila punčochy a né ledajaké punčochy! Jsou to květované punčochy, které doufám, že mi vydrží alespoň několik nošení (jsou to 40 den, tak snad :D). Koupila jsem je v Reservedu a stály 169 kč, hned jsem v nich viděla možnost nošení sukní napodzim, aniž bych umrzla :D. A protože mají modro-hnědou barvu, přidala jsem k nim modrou riflovou sukni ze Zary, kterou mám už asi čtyři roky (a nechápu, že mi ještě je), ale vyhrabala jsem ji teprve nedávno a taky tričko, které jsem si koupila v Zaře kdysi o prázdninách, když byly výprodeje, takže stálo pakatel :). Jako doplňky jsem zvolila zlatý foťáček s modrou mašličkou na krk a pár zlatých prstýnků z H&M :).

Nechť se líbí :).

Mimochodem zítra jedu do Prahy, tak se tu budete muset obejít beze mě ;D.

Mějte se krásně a zatím paá :)

Kdo je maximálně úžasný a jeho jméno začíná na P?

Thu, 08 Sep 2011 17:58:56 +0200

Hoj!

Moje smůla se vytrácí (včera jsem rozmlátila talířek s Maxipsem Fíkem, ale už se mi podobných věcí neděje tolik.... A asi mi to chtělo naznačit, že na Maxipsa jsem už moc stará :D). Byla jsem si dnes vyzvednout nějaké formuláře ohledně stipendia, takže ho možná fakt dostanu! Joooooooooooooooooooooo! :D Mimoto se ke mě donesla ta nejlepší novina za posledních několik měsíců. Některé možná trefí šlak z toho jak moc úžasné to je. Vyšel nový Percy Jackson, lidi! Ano, ano, fakt už vyšel i v češtině! Na druhou stranu mě strašně mrzí, že už je to poslední díl. Co já pak bez něj budu dělat? Koupím si první dva díly a budu si tu sérii číst furt dokola. Ha! :D Dnes jsme měli jen čtyři hodiny, z toho tři ve španělštně (fyziku, chemii, matiku), ale překvapivě tomu rozumím a ještě překvapivěji- baví mě to :). Taky jsem měla po dvou měsících poprvé zpěv. Strašně jsem se bála, ale nakonec to nebylo tak hrozné a zase jsem si rozmyslela tu myšlenku, že bych s tím sekla. To že nemám talent přece neznamená, že to nemůžu dělat, když mě to dělá šťastnou. Dostala jsem tři nové songy. Můžete si je poslechnout níže. Ještě musím dopsat španělskou slohovku o pobytu v Sorii a pak mám volno. Aaaach, tyhle dny jsou tak vpohodě :).

Vím,vypadá to, jako by ten text psalo malé děcko, ale když to vyjadřuje mé pocity, tak proč ne? ;)

Mějte se krásně a zatím paá :)

PS: Percyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy! Iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiip!

Moje recenze na knihy Dívčí parta

Tue, 06 Sep 2011 18:52:58 +0200

Hola!

Nedávno jsem si tak říkala, že kdo je mým čtenářem už delší dobu, určitě postřehl, že se sem tam zmiňuji o knížkách nebo filmu Dívčí parta, ale přesto jsem tady oficiálně nikdy neudělala recenzi. Teď to chci napravit! :)

Tyto knížky jsou pro mě takovou srdeční záležitostí. Dříve jsem nerada četla, čtení jsem považovala za nudné, knížky za nezajímavé a filmy za nejlepší objev lidstva. Povinně jsme museli psát čtenářské deníky, takže jsem se hold občas k něčemu dokopala, ale upřímně, nedivím se, že mě to nebralo a nechápu, proč nikdo neřekl jedenáctiletému děcku, že začínat na knížkách od Čapka a Juliuse Verna není úplně dobrý nápad. Pak jsem se ale jednou procházela po knihkupectví a narazila tam na růžovou knížku- na druhý díl Dívčí party. Běžela jsem si jej půjčit do knihovny a během pár dní ho přečetla. Pak jsem si půjčila ještě další a další. Nejen, že tato knížka mě naučila číst, ale zvýšila mi sebevědomí, inspirovala mě v módě i v jiných věcech a umožnila mi přístup do jiného, lepšího, světa, ve chvílích, kdy mi bylo nejhůř.

Kniha vypráví o povrchních problémech s oblečením, kluky, přátelstvím a puberťáckou nadvládou čtyř holek z prestižní party a Claire, která se k nim snaží za každou cenu dostat.

Jak už jsem napsala, kniha je poměrně povrchní, což mi vyhovuje, protože reality mám dost všude kolem, takže knížky o nemocech, týrání, útěcích z domova, sirotčincích a podobně mě prostě moc neberou.

*Knížky na koláži nejsou seřazeny postupně*

Po nějaké době se dokonce první díl (i když s menšími předělávkami) zfilmoval a já se nemohla dočkat až vyjde. Bylo to jedno z prvních DVDček, která jsme si domů pořídili. Film je fajn, i když né tak dobrý jako knížky, takže kdo neviděl, tak doporučuji :).

Mějte se krásně a zatím paá! :)

Co jsem komu udělala?!

Mon, 05 Sep 2011 16:33:08 +0200

Né lidi, né, už nemám sílu, jsem vyšťavená, ať to prosím přestane... Mimochodem čau :D... A né, nemluvím o škole, jak by se mohlo na první pohled zdát, ta je zatím vpohodě a dneska jsem dostala 1* z angliny :D... Řeč je o mé smůle v poslední době. Rozpadly se mi dvoje boty, ve škole mi křupl řemínek u tašky, když jsem se snažila vyndat vejce z ledničky, tak křuplo a všechno zaprasilo, nějak jsem si nevšimla rámu dveří a narazila do něj... Takovýhle věci se mi teď dějí pořád a i když to není nic velkého, už mi prostě dochází trpělivost. Mimochodem být středoškolák je pekelně drahý, všechny ty učebnice, dražší jízdné, zanedlouho taneční... A taky jídelna, která se opraví až za měsíc, takže deď hladovím, lépe řečeno utrácím sumy za MecDonalda :/. Od zítřka si začnu vařit. Fakt! Ale né, nestěžuju si. Keep calm, Claire... Jinak v sobotu jsme se byly s mámou protít po Olympii a i když jsme nechtěly nic kupovat (btw ta procházka po Olympii NEBYL můj nápad), nakonec jsme toho nakoupily vcelku dost (máma víc :D), ale dostaly jsme slevu, protože jsme se tak nějak, nooo, nevím jak to nazvat, skamarádily (?) s prodavačkama v Tally Weijlu, takže tak.

A omlouvám se, že poslední dobou na vás nemám moc náladu a tak nepíšu tolik článků a neodpovídám na některé komentáře, ale jsem prostě mrtvá. Snad se aklimatizuju, jinak se ze mě stane pesimista a věřte, že pesimistickou Claire byste opravdu neměli rádi (tedy pokud nepatříte k těm, co mě momentálně nesnáší ;)).

Fotka je ještě z konce školního roku :D.

Mějte se pěkně a zatím paá :)

Catrice řasenka Evolution >> to revolution

Sat, 03 Sep 2011 22:47:15 +0200

Čauky!

Hned první školní den jsem s nelibostí zjistila, že mi jaksi taksi dochází řasenka, takže jsem si po škole hezky dohupkala do Rossmana a začala vybírat. Los nakonec padnul na slibně vypadající řasenku značky Catrice. Tuto značku mám strašně ráda, připadá mi kvalitní, originální a přitom za dobrou cenu. Řasenka je z limitované edice Modern Muse a jedná se o takovou tu řasenku, u které si můžete zvolit, jestli chcete decentnější řasy "na den" nebo výraznější očka "na noc".

Řasenka stála mám ten dojem 119 kč a zatím jsem s ní naprosto spokojená. Možná je divné psát článek jen o jedné řasence, ale myslím, že je toho o ní dost co napsat :). Tato řasenka má dvoje otvírání- větší, tedy look 2 a menší, tedy look 1, jehož štěteček je jakoby zabudován v tom větším.

Look 1

Look 1 mi moc nevyhovuje, protože mám přirozeně dost krátké a ne příliš husté řasy, takže je potřebuji hodně zvýraznit a štěteček na první look je opravdu vyzdvihne poměrně decentně. I tak je to ale docela pěkné a znám lidi, kteří si rádi na den zvýrazní řasy méně.

Look 2

Tento look je poměrně o dost výraznější, i když to z fotek nejde úplně poznat. Řasy jsou opravdu výrazně objemější a celkově výraznější. Prostě pohled mrkací panenky ;).

Pár tipů pro ty, kteří mají také nevýrazné řasy:

Pořiďte si kleštičky na řasy. Opravdu to není mučící nástroj a řasy to hezky vytvaruje.
Ještě před nanesením řasenky si řasy přepudrujte, to jim přidá na objemu a možná i trochu na délce.
Vyberte si opravdu nějakou kvalitnější řasenku nebo klidně i více a kombinujte je.
Na řasy si nejdříve naneste první vrstvu řasenky, pár minut počkejte a pak až naneste další.

stránky Catrice jsou zde:

http://www.catrice.eu/cz/domu.html

Snad se článek líbil, mějte se pěkně a zatím paá :)

Krajkový top na několik způsobů

Fri, 02 Sep 2011 17:04:42 +0200

Hojky!

Tohle video už jsem natočila před nějakou dobou, ale moc se mi nelíbilo, tak jsem si říkala, že ho sem nedám, ale lenost, nedostatek nápadů (ok, napsali jste mi jich dost, ale do těch vašich se mi teď nechce :D) mě k tomu donutili, takže je tu a doufám, že ho nebudete příliš kritizovat. Hlavně pak lidé, kteří nemají rádi můj způsob oblékání, ať prosím drží chlebárnu (v tomto případě spíš klávesnici) na uzdě a své nadávky si nechají pro sebe, předem děkuji ;).

Né, proč Youtube, proč? Proč si vybereš zrovna outfit, který se mi líbí nejméně?

Můj cestovní videodeník- Budapešť

Thu, 01 Sep 2011 13:26:20 +0200

Čau bobani!

Jaký byl první školní den? :) Já si ho užila a taky přišlo překvápko: naše třídní je těhotná, tkže jsme dostali novou třídní- naši výtvarkářku, kterou mám ráda, takže super :).

Teď už ale k videu. Vím, že moje cestovní videodeníky nemáte nějak extra rádi, ale já si je tvořím s oblibou, takže máte smůlu :D. Tento je z Budapešťi, tak nechť se líbí :).

Mějte se pěkně a zatím paá! :)

Poslední den prázdnin...

Wed, 31 Aug 2011 19:17:03 +0200

Čauky!

Tak zítra je tu škola. Uběhlo to nějak rychle, že? :D Včera u mě spala Terka, tak jsme se šly projít a pak si četly v jedné horoskopové knížce. Zabavily jsme se docela dlouho a já zjistila, že podle znamení se nehodím k Loganu Lermanovi, ach, jaká smůla! :/ :D Máma ji ráno (o půl osmé) zavezla do Olomouce, takže musela vstávat už v sedm a jakožto vzorná kamarádka jsem samozřejmě vstávala s ní ;) Fujtajbl! :D Když Terka odjela, udělala jsem si hroznovou masku, vytrhala obočí, nalakovala nehty... Prostě vše, co je potřeba před prvním školním dnem udělat, áno, včetně nahlédnutí do sešitů španělštiny. U Dia, nic si nepamatuju! nedovol, aby mě učitelka zabila, prosím! Ono se to ale nějak zvládne :D. Přemýšlím, že bych se ještě naložila do vany s French kiss pěnou, mmmmm, no, uvidíme. Nuže tak kolem třetí mě napadlo, že bych si mohla dát poslední prázdninovou procházku, takže jsem napsala Rádě a vydaly jsme se vstříc dobrodružství! :D A jak se ukázalo, bohové mě mají asi docela rádi, protože u nás na poli zase stojí stoh! A je ještě čerstvý, takže tam není moc pavouků a vzhledem k tomu, že lození po stozích patří k mým oblíbeným aktivitám a Ráďa je taky dost akční člověk, tak jsme na tom blbly do alelůja. Pak náš zrak padl na krásně zorané pole. Přímo to vybízelo ke skákání a běhání na něm, takže jsme si obě sundaly naši extrémě vhodnou obuv (crocsy :D) a trošku se proběhly. Áno, hodila jsem i pár drštiček, ale bez toho se nedá žít, no né? :D

Jak se tak rozhlížím kolem, asi bych se měla pustit ještě do úklidu pokoje...

A víte co ještě? Nevím, koho to štve víc, jestli teď mě, nebo za chvíli vás, ale jaksi se mi smazaly ty dvě videoodpovědi, které jsem měla natočené, takže fakt nevím, kdy se k tomu znova dostanu...

Mějte se pěkně a paá :)

DIY- knoflíčkové odznaky

Tue, 30 Aug 2011 16:53:12 +0200

Čauky!

Vím, že podle některých teď moje DIY pokulhává, ale já teď nemám na nic velkého čas, ani nápady, takže se hold musíte spokojit s tím, co je ;).Dnes tady pro vás mám extrémě jednoduchý návod na originální odznaky/brože s knoflíky, tak doufám, že se bude líbit a že to třeba taky zkusíte :).

Budete potřebovat:

obyčejný odznak (dají se sehnat i za 5 kaček, moje byly z časáku :D)

knoflík

lepidlo (doporučuji starého dobrého Herkula)

a jestli chcete, tak něco na dozdobení, třeba lak na nehty nebo něco podobného

Postup:

Pokud chcete, tak si knoflík nějak ozdobte, já si jeden natřela nejdříve světle modrým lakem a pak praskajícím bílým lakem, ten druhý jsem nechala jen tak. Fantazii se meze nekladou a je to jen na vás :). Když už máte nazdobeno, nebo jste nezdobili, jen potřete odznak lepidlem a připevněte k němu knoflíček. Vyčkejte, dokud lepidlo nezaschne a HOTOVO! :D Jak jednoduché! :)

A tady už jsou moji dva bobánci

Zkusíte? Nebo už jste něco takového vyráběli?

Mějte se pěkně a zatím paá :)

*Everything is possible* - Články

Poslední rozloučení...

Kaslu na to

Magooor

Fotky ze Španělska

Videoodpověď 8

RedWay

Novinky ze světa jednoho nepodstatného děcka

Na chvíli zastavit čas...

Dárky pro rodiče

Jediný rozdíl mezi mnou a šílencem je ten, že já nejsem šílenec. Salvador Dalí

Happy Endy

Modrohnědý podzimní outfit

Kdo je maximálně úžasný a jeho jméno začíná na P?

Moje recenze na knihy Dívčí parta

Co jsem komu udělala?!

Catrice řasenka Evolution >> to revolution

http://www.catrice.eu/cz/domu.html

Krajkový top na několik způsobů

Můj cestovní videodeník- Budapešť

Poslední den prázdnin...

DIY- knoflíčkové odznaky

Everything is possible - Články